Nejnovější data Státního zdravotního ústavu ukazují, že Středočeský kraj letos zaznamenává dramatický nárůst nemocí přenášených klíšťaty. Od začátku roku zde klíšťovou encefalitidou onemocnělo už 28 lidí, ještě výrazněji ale stouply v kraji počty nákaz lymeskou borreliózou. Zatímco za celý loňský rok bylo hlášeno 479 případů onemocnění, do konce letošního srpna je jich už 690, což
představuje meziroční nárůst o 44 %. Odborníci navíc varují, že riziko s létem zdaleka nekončí – další vlna nákaz totiž přichází právě na podzim.
Přestože většina případů klíšťové encefalitidy bývá hlášena během letních měsíců, hrozba nákazy bohužel nekončí ani s příchodem podzimu. V důsledku klimatických změn se totiž sezóna výskytu klíšťat prodlužuje až do pozdního podzimu a klíšťata zůstávají aktivní, dokud teplota neklesne pod 5 °C. Podle dat Státního zdravotního ústavu se tak v říjnu, listopadu a prosinci každoročně objevuje více než 20 % všech případů klíšťové encefalitidy – často dokonce více než v jarních měsících.
První příznaky se podobají chřipce
Klíšťová encefalitida o sobě dá nejprve vědět bolestí hlavy, kloubů a svalů, únavou, slabostí a teplotou. Uvedené obtíže po několika dnech mohou ustoupit, nebo se zmírnit a člověk cítí přechodnou úlevu. V první fázi tak zůstává onemocnění většinou nerozpoznané.
Teprve při druhé fázi se kvůli postižení centrálního nervového systému vrací příznaky s mnohem větší intenzitou. Objevit se může nespavost, třes prstů, končetin a jazyka, neschopnost srozumitelného vyjadřování, psychický útlum či dezorientace. Nesoustředěnost a pocit únavy přitom mohou přetrvávat i měsíce. U závažného průběhu klíšťové encefalitidy se mohou objevit také obrny lícního nervu nebo
paže. Zatímco u obrny lícního nervu dochází zpravidla k pomalému uzdravení, postižení paže může být trvalé.
Proočkovanost stoupá, ale nestačí
V České republice byla proočkovanost proti klíšťové encefalitidě alespoň jednou dávkou v roce 2023 přibližně 40 %, o rok později pak 48 %. Jedná se o nejvyšší růst proočkovanosti za posledních 5 let. V porovnání s okolními státy jsou ale u nás stále čísla velmi nízká. Například v endemických částech Německa bylo v loňském roce proočkováno 67 % obyvatel, v Rakousku dokonce 81 %. Zaostáváme ale také například za Švýcarskem, Švédskem a pobaltskými státy.
K přeočkování stačí pouze 1 dávka každé 3 roky, nebo 5 let dle věku Základní očkování se skládá ze 3 dávek podávaných s časovým rozestupem. Protože imunitní systém vytváří protilátky 14 dní po 2. dávce, u očkování v měsících, kdy jsou klíšťata aktivní, přistupují lékaři obvykle k takzvanému zrychlenému očkovacímu schématu. Při něm je čas na druhou návštěvu už 14 dní po první. Třetí dávka, po které je dosaženo nejvyšší tvorby protilátek, následuje po 5 až 12 měsících.
Kvůli přeočkování je třeba navštívit lékaře či očkovací centrum pouze jednou, každé 3 roky, nebo 5 let, v závislosti na věku a pořadí přeočkování.
Od 50 let pojišťovny očkování hradí
Míra proočkovanosti zůstává nízká zejména u osob ve věku od 35 let, ještě více se¨pak snižuje u skupiny nad 45 let. A to i přesto, že spolu s rostoucím věkem stoupá závažnost průběhu klíšťové encefalitidy a riziko úmrtí je u osob starších 50 let 15krát vyšší než u mladších věkových skupin. Ve věku nad 50 let je očkování hrazeno zdravotními pojišťovnami.
